Jarmila a Josef
Milá Haničko,
chceme Vám moc a moc poděkovat já i můj muž, hodně jste pro nás udělala. A teď se s Vámi o to podělím.
Je pravda, že další dva dny jsem byla hodně unavená a můj Jožinek si liboval, že už nepociťuje tak silnou bolest v pravém rameni. Oba jsme a nepřeháním, když řeknu, že klidní, v noci se nám lépe spí (já vydržím v pracovní den až do budíku) a netrápí nás takové těžké sny, nehoní nás myšlenky. Dokonce jsme si hned o víkendu zakoupili knížky, které jste nám ukázala a teď je po večerech po částech vstřebáváme. Jediné, co jsem pocítila od následujícího dne, bylo jakési zvláštní hučení v uších, které se objevovalo a zase mizelo, ale vypadá to, že to již ustupuje. A ještě něco - dostávám hlad a chuť na čokoládu a na sladké jako takové. S jídlem jsem byla za posledních pár měsíců dost na štíru a sladké, jak ho mám ráda, jsem prostě odmítala. A co se týká mého muže, od něj se toho moc nedovím, ale podle chování usuzuji, že se mu hodně ulevilo. Je to až s podivem. A co je hodně pozitivní, že tyto věci si začíná připouštět. Dokonce začal i se sebeláskou, jak se mi pochlubil.
Děkujeme Vám, že na nás myslíte, že jste nám posílila přání.
Budeme rádi, když si nás přidáte do seznamu a budete nám zasílat poselství a plánované akce, rádi bychom se nějakých zúčastnili. Určitě se brzy ozveme.
