Ráda bych tento článek tentokrát věnovala našim domácím mazlíčkům a čtyřnohým milovaným dušičkám. Jedná se o naše 3 kočičky, všem bylo v roce 2019 - 18 let. Zvláštní na tom všem je, že nás všechny tyto tři 18-leté kočičky opustily. Ano, jedná se "jen" o zvířata, ale pro nás to jsou naši přátelé, léčitelky, terapeutky, radosti, požehnání, jako každá živá bytost. Kdo to má podobně, ví, že jsou to členové naší rodiny a domácnosti.
Rozhodla jsem se tedy pro jejich památku vytvořit tento příspěvek, jako poděkování a vděčnost za to, že si nás vybraly.
V roce 2021 nás opustila májová tříbarevná kočička Andulka, ve věku 12 let.
*** 11.3. 2019 Kejsynka
Kejsynku jsem si vzala z útulku přibližně kolem roku 2008. Krásnou kouřovou kočičku, co měla tmavý mour - černé zvrchu a bílé chlupy zespodu.Tehdy jsme přišli o kočičku a rozhodli jsme se, že zajdeme do útulku na Kladně. Ten den tam přivezli Kejsynku, která tehdy měla 12 kilo, vypadala jako tučňák, měla bříško jako obrovský míč. Byla v jedné rodině - nejprve ji měli mladí, pak syn dostal alergii, tak ji dali babičce a dědovi. Potom museli prarodiče k mladým a kočička neměla kde být kvůli alergii. Odvezli ji tedy do útulku. Tam jsem si ji ten den vzala. Byla velmi plachá, zraněná na duši, opuštěná, vyděšená. Když jsme si ji přivezli domů, první tři měsíce byla zalezlá a pomalu na sebe nenechala sáhnout. Průběžně, když jsem šla kolem, jsem ji pohladila. Po 3 měsících se nechala více a více hladit. Po roce mi poprvé vyskočila na klín a od té doby byla chovací mazel. Měla poškozené zažívání, jelikož jí zřejmě dávali papání "od stolu" - smažené nesmažené, tučné, netučné... Přesto se postupně dala do kondice, postupně trochu zhubla, přestala mít průjmy, začala si hrát, aportovala mi tyčinku, co se dává do uší. Když mi přišel do života můj současný muž, chvíli se ho bála, ale potom ho obšťastňovala každý večer a rituálně mu lehala na hrudník. Byla skutečně úžasná, mazlivá, velká a měla svůj specifický hluboký mňauk :-) Doprovázela mě přibližně 10 let. Její požehnaný 18 věk byl vzhledem k poškozeným střevům, obdivuhodný.
Kejsy se rozhodla narodit jako kocourek, a dle všeho dělá radost jiné rodině. Místo sebe nám do péče poslala starou nemocnou kočičku Nelinku, která vypadá stejně, jen je maličká a je u nás na dožití. Velmi krásně se zotavila a rozhodla se užít si s námi ještě nějaký ten rok. Tak o ni pečujeme. Má nádor v uchu a dáváme lék. Je extrémně mazlivá a je jako maličký medvídek :-)
*** 22. 8. 2019 Cherynka
Cherry k nám přišla před třemi lety. Na fb jsem našla příspěvek s její fotkou, že jí pán zemřel a domov, kde s ním žila, bourají. Byla velmi podobná Mikešce, kterou jsme kdysi měli a rozhodli jsme se ji s manželem přijmout. Jeli jsme si pro ni do vesnice u Prahy, nechala se odchytit, bývala venku - krásná májová sibiřka. Po čase se ukázalo, že miluje muže, není divu, měla Pána, a zamilovala se do manžela Filipa. Takového tatánka jsme ještě nezažili. Všude ho doprovázela - koupelna, wc, postel, pokoje, při všech činnostech, vždy přišla, řekla mu: wau wau, což znamenalo - vem si mě nebo pojď ke mě, nebo jdu k tobě. Wau wau wau, bylo - kdes to byl, jak to, že jsi odešel a byl celý den pryč, bylo mi smutno. Byla naprosto úžasná. Po jejím odchodu chyběla všude. Byla součástí všeho. I tehdy, kdy jsme ji měli "jen" 3 roky, dokázala nás naprosto svou láskou a jedinečností zcela okouzlit a zamilovat se.
Cherry se k nám vrátila téměř hned, narodila se jako Ragdollka a říkáme jí Jessy :-) Je to pěkný kočičí čert :-)
*** 4. 10. 2019 Čírinka
Krásná černobílá, neskutečně milá a extrémně mazlivá, kočička. Celý život vypadala jako kotě, maličká, moc nevyrostla. Našel ji tehdy můj bývalý přítel v práci a řekl, je tam kotě a když si ho nevezmeš, asi tam umrzne. Tu jedinou jsem tehdy měla od koťátka, přišla na podzim před 18 lety, odešla na podzim. Měla jsem ji ze všech kočiček nejdéle. Byla spíše můj pejsek, mamánek. Od malička mi spávala stočená na srdci. Milovala, když jsem jí funěla do kožíšku a extrémně se mazlila, až neuvěřitelně. Vždy vypadala velmi lákavě a rozkošně, když spinkala. Mňoukala jako kotě, vypadala jako kotě, a přesto měla tak obrovskou láskyplnou duši, plnou mazlení, přízně a lásky. Měla obrovské krásné oči. Byla legrační, protože se pořád třásla, byla jako chřestýš :-) Byla naprosto jedinečná, jako každý živý tvor. Nikdy se neprala, všechny ostatní tvorečky vždy přijala. Jednu dobu byla generál smečky, a vždy vše nahlížela a hlídala. Bylo znát, jak vděčně milovala a přijímala každý dotek, pohlazení a pomazlení. Nikdy nebyla vlezlá, ale vždy věděla, kdy má přijít a odejít...
Čírinčina duše se ke mě vrátila v podobě bílo-zrzavé kočičky, které říkáme Rozárka. Opět je mým mamánkem, jako byla v minulém životě :-)
Milujeme je všechny, včetně těch, co nám zůstávají a co k nám přicházejí. Včetně pejska a agamky.
Píšu o nich proto, že mi přijde, že si to zaslouží, a že je zvláštní, že se rozhodly skutečně uzavřít kruh. Tím myslím to, že se v tomto roce, kdy to píšu - 2019 - uzavírá kruh dvou-tisícové etapy věku Ryb (labilita) a začíná věk Vodnáře (rovnováha). Naše holky to vzaly doslova - uzavřely kruh.
Pro ty z Vás, kdo zná tuto zkušenost, miluje zvířata a také je občas nějaké to zvířátko opustí... Můj tatínek je léčitel a zkoumal, jak je to s duší zvířat. Přišel na to, že zvířatům vdechujeme duši my. Jejich duše nás provázejí naším Bytím, našimi životy. Vracejí se k nám dokola. Nikdy se navzájem neopustíme. Stále jsme spolu, jen někdy každý v jiné formě Bytí. Některá zvířátka - jejich duše na nás doma ve světle, počkají, jiná se k nám ještě jednou v našem pozemském životě vrátí, někdy až dvakrát, třikrát. Bůh nám je stvořil jako průvodce a léčitele. Jsou naší součástí. Zůstávají v našich srdcích, a když budou chtít, ještě přijdou jednou, ještě svůj zvířecí život mohou někdy stihnout, někdy více, a někdy prostě počkají.
Ano, lidé jsou pro nás taktéž požehnáním, všichni patříme do jednoho světa, vesmíru. Tak, jako lidem posíláme myšlenky lásky a vzpomínání, věnujeme jim lásku, pozornost a vzpomenutí, stejně tak, já dnes - věnuji tento článek našim němým tvorečkům. I oni si to zaslouží za to, kolik věrné a upřímné čisté lásky nám dávají :-) 19. 10. 2019.
Milujeme Vás a zůstáváme navždy propojení láskou, děkujeme, nelze vyjádřit, ale to nevadí - DĚKUJEME :-)
Hanka a Filip