Články

Lidská bytost nebo-li člověk, se skládá z mnoha úrovní. Jednou z nich je duše – naše duchovní úroveň. Někteří věří, že když člověk zemře, jeho duše se od fyzické schránky oddělí a někam putuje. Pokud někdo na duše nevěří, začne o nich přemýšlet především ve chvíli, kdy mu někdo zemře.

Ve své praxi se téměř denně setkávám s dušemi, které se u mých klientů vyskytují, ať přímo v nich samotných, nebo v jejich okolí, domovech, práci a podobně. Tyto duše jsou běžně kolem nás, ale mohou být přivtělené přímo na naší duši. A nemyslím tím naši vlastní duši. Jsou to jiné duše, připnuté na naši duši a v podstatě parazitují na našem fyzickém těle. Duši nazýváme také „entitou“ – samostatnou duchovní bytostí. Entitám/duším, které na nás parazitují a obvykle nás negativně v našem životě ovlivňují, ať už to s námi myslí dobře, nebo nám záměrně škodí, říkáme také „diskarnáti“.

Entity můžeme rozdělit do hlavních skupin, na přivtělené, zbloudilé nebo uvíznuté a tzv. příkazové.

Tento článek jsem se rozhodla napsat díky zkušenostem ze své praxe, kdy jsem dělala seminář „Probuzení ženy“, jehož cílem a smyslem bylo znovuobjevení ženské něhy, přitažlivosti, magie, ženské síly a lásky. Prvotně mi nepřišel na mysl fakt, že by měli být touto formou muži nějak diskriminováni. Postupně se ale téma ženské síly začalo rozrůstat – koučování pro ženy, jóga pro ženy, různá témata a akce pro podporu ženskosti a ženské síly. Bohužel tento fenomén začíná vytvářet dojem, že ženy jsou všechno a muži nic. Přivedl mě na to můj klient a kamarád, který se právem cítil odstrčený a pobouřený. Říkal mi: „Všude, kam se podívám, vidím akce pro ženy, aby budily svou ženskost a sílu, ale co my? My jsme snad nedůležití?“ Pochopila jsem, že se vlastně zlobí právem. Tento článek věnuji ženám i mužům, kde vystihuji stejnou důležitost pro obě pohlaví. Každá lidská bytost je nezbytně důležitá jak pro probuzení ženy, tak pro projevení muže. Bez rovnováhy nemůžeme vytvářet láskyplné vztahy.

PŘEDMLUVA A OSNOVA

Jak si knihu pořídit? OBJEDNÁNÍ A INFORMACE 

 

PŘEDMLUVA

Malé poselství andělů tobě:
„Není důležité, jestli v nás věříš, protože my věříme v tebe.“ 

Ke psaní této knihy jsem se připravovala poměrně dlouhou dobu, dá se říci, že několik let. Čekala jsem, až nadejde ten správný čas, uspořádám všechny materiály, myšlenky a dostanu vedení „shora“, jak toto vše zkombinovat tak, aby vám přinesla tu správnou inspiraci, které zároveň porozumíte. Knihu píšu pro každou bytost, která by ráda proměnila svůj život do radosti, lásky a hojnosti. Proto se omlouvám, ale budu hovořit k „tobě“, protože mám pocit, že se určitou částí a kouskem vzájemně dotkneme našich životů. Během psaní odkryji určité části svého života, čímž vnáším kousek sebe sama i tobě. Ty možná přijmeš a využiješ možnost, kterou ti mohu skrze tuto knihu předat. Vše, co ti zde předávám, je vytvořeno mými vlastními zkušenostmi, zkouškami, osobním vývojem a vše je doplněno životními příběhy lidí, se kterými téměř denně pracuji.

Každý, kdo svůj život sdílí společně se zvířaty, je bere jako láskyplnou bytost a člena rodiny. O to více je smutné a bolestné, když nás opouštějí a odchází do takzvaného „Zvířecího nebe“. Žijí s námi různě dlouhou dobu, avšak ve většině případů, jen několik let. Ptáme se, jak je to vlastně s duší zvířat?

Mají zvířátka duši?

Vždy mě překvapuje a udivuje tato otázka, když mi ji někdo položí, nebo když dokonce občas někdo řekne, že zvířata žádnou duši nemají. Samozřejmě, že mají. Můj tatínek se zabýval léčitelstvím a zkoumal, jak to s duší zvířátek je. Dospěl k výsledku, že lidská bytost, tedy člověk, svému zvířeti duši vdechne, lépe řečeno, duše zvířete do sebe nasaje energii svého majitele, i když má přirozeně duši svou. Tyto duše se propojí navzájem a vytvoří pouto navěky. To potvrzují někteří další kolegové. Zvířecí duše, stejně jako duše lidí, pokud nejsou v pozemské rovině ve fyzickém těle, se nachází doma ve světle, stejně jako duše lidí. Rozdíl je v tom, že jsou v jiné energetické úrovni. Přesto nás stále doprovázejí.

Zda je s Vámi duše Vašeho zemřelého zvířátka, nebo se k Vám chystá vrátit zpět, se dá zjistit :-)

Každý z nás potřebujeme, třeba jen občas, malý nebo velký zázrak. Nějaký vyžaduje určité prostředky, věci nebo finance, jiný jen „štěstí“ a pomoc, odkudsi „shora“. Na některá dokážeme dosáhnout, jiná jsou mimo náš dosah. Někdy si ho přejeme pro sebe, jindy pro druhé.

Povím Vám tajemství… :-)
Každý den, kdy se ráno probudíme, vstaneme, můžeme si udělat dobrou snídani, kávu, čaj, umýt se, obléknout se… a potom každý to své… je ZÁZRAK. Dokonce i tehdy, kdy máš pocit, že život nemá žádný smysl, a že není proč žít a proč vstát. Vždycky je. Nikdy totiž nevíš, co všechno Ti Tvůj den přinese. A věř nebo ne, Ty jsi ten, kdo to může ovlivnit. Jak? Svými myšlenkami, rozhodnutími, přáními, postojem. Kdysi mi někdo řekl krásnou větu, kterou si můžeme každý den po probuzení připomenout:

„Dovoluji tomuto dni, aby byl mým nejlepším v životě.“